Prvky ovlivňující krajinu
Roviny, kopce a údolí mají samozřejmě rozdílný vliv. Povzbuzující energie se nehromadí pouze mezi jednotlivými vrstvami půdy. Střídající se podoby krajiny se navzájem také ovlivňují stejně jako střídání živlů, jako voda a země. Nad povrchem země je rozložena neviditelná energie podobně, jako je tomu s aurou člověka. Tato energie se pohybuje a přitahují ji vyvýšeniny, proto cítíme na kopcích příval energie. Energie zde nabírají sílu (mísí se s kosmickými energiemi a pránou) a přenáší ji a vydechují dolů do krajiny. To co vyrůstá k síle nebes, jako třeba koruna stromu, vytváří síly jang. Absorpční schopnosti údolí naproti tomu odpovídají síle jin, tedy opačné polaritě a charakteru. Energie se shromažďuje v údolí jako v pánvi. Měkce zvlněná krajina proto mírní protiklady. Na rovinách spočívá energie klidná, se svojí vážností.
Aleje bývaly zakládány rovně, aby se energie zaměřila na určitý bod, ale také pro ochranu cesty, poutníků, záměru. Tok energie podporují stromy, které alej lemují a jejichž řada působí jako břeh a současně zvyšuje hladinu spodních vod svojí sací silou. Hladina vody v řadách stromů je různě vysoká a jejímu vyrovnání se připojuje informační a energetický tok probíhající kolem dvou paralelních vodních linií. Pokud alej po stranách lemují cypřišky nebo topoly, působí nashromážděná energie jako jiskra, přeskakující mezi kmeny a tok energie to ještě více podněcuje.
Zářezy do půdy vznikají nejvíce v podobě stavby dálnic, silnic, železnic. Je to silný zásah do energetické struktury místa a může oddělit části, které k sobě patří, nebo přerušit geomantické linie (toky energií mezi vyvýšenými body). Narušené vrstvy země mohou vyzařovat a působit škodlivě jako spoutaná energie. V krajině často vzniká takovým velkým zářezem disharmonie a mění se dosti podstatně toky energií.
Otvory ve skalách, vchody a průchody (i v domech) tvoří a představují přívod a odvod energie, její proudění, únik, podporují výměnu, proměnu, transformaci, živost, životní energii nebo odvod splašků. Otázka zní stejně jako u každé přeměny energie – čemu zvýšená energie slouží. Otvory představují bránu mezi dvěma rovinami, portál, přechod, rozdíl a vyrovnávání potenciálů, odlišných energií. Spojovací uličky, průchody a chodby jsou jako důležité tepny organismu a mohou vytvářet napětí a spád energie mezi opačnými konci.
Hranice mezi územími nebo státy, ale i hranice měst, pozemků, představují ohraničení energií a kolektivních polí. Při přejezdu přes státní hranici můžeme vzápětí jasně vnímat rozdíl a jiný charakter energií kolektivního pole země, do které jsme vjeli. Samozřejmě ještě spojený i s konkrétní lokalitou a její historií, prosáklou událostmi zejména v období válek, bitev a bojů. Síla pole se projevuje nejsilněji na přechodech, jako by tam docházelo k nahuštění energií, polarit. Staré hranice zemí leží často na pravotočivých, tedy život a mír posilujících zónách. Hranice tvoří vrchol energie nebo individuality. Z protikladu sil vzniká energetická „hra“. Může vzniknout „vrchol“ tvořený „odporem“ okolí. Je třeba citlivě rozlišovat zdravý tok energie, aktivovaný přirozenou polaritou a potenciály, a přehnané extrémy s nepřirozeným nebo přímo uměle vytvořeným destruktivním a disharmonii působícím nábojem určitého směřování, charakteru, přinášející pak místo zdravé harmonie většinou nezdravé rozdělení a oslabení sil podle staré známé vládnoucí metody „rozděl (oslab sílu celku, masy lidí) a panuj“.
Uzdravení hranice – děje se viditelnou formou rituálů a markantních činů plných naděje. Například se přes hranici bude neustále chodit, postaví se a osází spojovací průchozí brána, která bude představovat a umožňovat průchod, chránit jej a podporovat. Po energetické stránce se na ni mohou napojit místa dodávající sílu, kostely nebo místa určená k meditacím a odtud se budou vysílat modlitby a záměry. Připojí se síla rituálů a jejich opakování v určitou dobu. Tím vzniká soustředění, bod koncentrace principem častého oživování, protože energie se podle Feng-šuej soustředí tam, kam se zaměřuje pozornost.
Kruhy v obilí – objevily se po celém světě v posledních desetiletích a jsou příklady kosmogramového písma. Tyto kruhy vykazují překvapivě vysoký stupeň geometrické preciznosti. Vznikají tak, že obilná stébla jsou v bleskurychle probíhajícím pochodu zevnitř pomocí biologického procesu ohýbána tak silně, že se kladou vedle sebe na zemský povrch. Tím vzniká znak, jehož tvary můžeme dobře odezřít podle stébel, která zůstala stát. Pokud člověk nezná univerzální řeč pravzorů v krajině, snadno považuje kruhy v obilí za zfalšované lidskou rukou (to však je minimum případů), nebo připisuje jejich vznik inteligencím z kosmických lodí. Symboly v obilí vznikají nejspíše z nitra Země, aby lidé konečně pochopili, že v případě Země máme co dělat s vysoce inteligentním organismem, se kterým bychom mohli poměrně bez problémů komunikovat. Tyto obrazce v obilí mohou mít smysl jako vzkaz, poselství, nebo jako léčivý harmonizující tvarový zářič.
Další kapitola >> Vodní prvky krajiny
