Lokalita Číčov u Hořence
Vrch Číčov u Hořence se nachází v Českém středohoří. Oblast Hořence je známa výskytem pyropů a oblast chráněného kopce Číčov je známa výskytem aragonitů, které zde mají především krémový odstín šampaňského - barvou se přibližují citrínům. Jsou křehčí a velmi dobře opracovatelné. Dodnes lze najít drobné úlomky aragonitů i v okolí kopce a při troše štěstí na polích. Zdejší aragonity jsme vnímali jako velmi energeticky čisté - určitou část sběru bylo možné vyhodnotit tak, že ponechává kolegovo citlivé vnímání ve vyváženém stavu, bez tlaku, a nese zároveň velmi příjemnou jedinečnou esenci energií. Však i sám kopec Číčov je schopen kvalitně člověka nabíjet a vitalizovat, sotva na něj vstoupí. Je dobře, že je chráněn zákonem (za informační cedulí už je zakázaný sběr - zákonem chráněná lokalita), aby zůstal nedotčen včetně energií, které zde z podloží, prošpikovaného kvalitními aragonity, na návštěvníka působí. Je tu i krásný rozhled do okolí, západy sluníčka, velice doporučuji toto příjemné místo navštívit, odpočinout si na samém vrcholu při rozhledu do okolí, jen pozor na větší vítr, přioblečte se.
Tato lokalita je jednou z velmi mála na světě, co se týče výskytu aragonitů. Většina zdrojů uvádí ještě jen několik míst na Zemi, o kterých se tedy ví. Starší zdroje zde popisují nálezy i několika decimetrových stébel a srostlic aragonitů včetně vínového zbarvení, to musel být pro nálezce zážitek. Kdepak je jim konec?
Ze senzibilního hlediska vnímám odezvy na políčku blíže k domkům, reakce tu byly na více místech silné. Přesněji takové věci uvádět nebudu, učte se vnímat!
Pohled od vesnice, tady ještě není zákaz sbírat...
Pohled severně z vrchu Číčov, úžasně to tady nabíjí!!!
Pohled jižně, je tu fajn si posedět a rozjímat.
A takové střípky krystalů se válí pod úpatím Číčova
Při štěstí lze najít i dvoucentimetrové kousky.
Hlavně mají většinou prima energii.
Ale větší se už na povrchu nenajdou asi.
Makro detaily krystalů a jejich lomů
Nádherně čirý krasavec
Makrosvět má své kouzlo
Tento větší kus jsem pořídil od sběratele na Tišnovské burze, měl prý štěstí na okolních polích!
Takto prosvítá světlem
A tento taky prý našel na poli, má měkoučkou energii...
Hořenec u Bíliny - světová lokalita krystalů aragonitu
text: Michal Filippi a R. Filippi (s černobílými obrázky otištěno v Minerálu 3/04):
Bez nadsázky lze konstatovat, že tato lokalita poskytla jedny z nejdokonalejších krystalovaných vzorků aragonitu na světě. Obec Hořenec se nachází asi 10 km severně od Loun a 10 km jižně od Bíliny. Hlavní výskyty aragonitu jsou soustředěny na vrch Číčov (též Hořenecký špičák, dříve Spitzberg, kóta 477 m. n. m., západně od obce). Číčov je téměř holý pouze travou, keři a ojedinělými stromy porostlý vrch, který je tvořen pikritickým leucititem. Některé nalezené vzorky krystalů dosáhly minimálně kvality historických nálezů. V současné době lze stále na polích (hlavně na jižním úpatí vrchu) nalézat úlomky kusového aragonitu. Většina ostatních zemědělských ploch v okolí vrchu je však posledních několik let ponechávána jako pastviny, což výrazně omezuje možnosti sběru. V okolí Hořence a Číčova lze nalézt kromě aragonitu ještě některé další minerály.
Aragonit z Číčova se vyznačuje značnou variabilitou forem výskytu. Jeho barva je nejčastěji světle (vínově) až medově žlutá, vzácněji hnědavá nebo nazelenalá, vzácně jsou krystaly zcela čiré. Nejběžnější je kusový aragonit, který vyplňuje pukliny v hornině. Dále se aragonit vyskytuje jako sloupcovité, vláknité nebo paprsčité agregáty. Nejvzácnější a nejkrásnější je výskyt ve formě dokonalých krystalů, jejichž výskyt je ovšem podmíněn řídce se vyskytujícími dutinami v jinak kusové výplni žil. Všechny nalezené dutiny byly vyplněny jemnozrnnou, vápníkem a často i železem bohatou hlinkou. Krystaly nebo jejich úlomky volně ležely v této hlince.
Literatura:
Arem, J.E. (1987): Color Encyclopedia of Gemstones. 2nd. Ed., Van Nostrand Reinhold.
Bernard J. H. a kol. (1981): Mineralogie Československa.- ČSAV Praha, 645 str.
Bořický E. (1873): Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech, 2, 217-218, 240-242.
Dvořák, Z. (1997): Zkamenělé stromy severozápadních Čech.- Minerál, 3, 175-179.
Goldschmidt V. (1913 – 1923): Atlas der Kristallformen.- Heidelberg., Bd I.
Hibsch J. E. (1934): Die Minerale des Böhmischen Mittelgebirges.- Gustav Fischer Verlag, Jena, 196 s.
Hyršl, J. (1996): Gem aragonite from the Czech Republic. Canadian Gemologist, 17 (3), 76-77.
Kašpar, J. (1957): Aragonit z Hořence. Sborník Vysoké školy chemicko-technologické.- 1, 113-121.
Kratochvíl J. (1957): Topografická mineralogie Čech, 2.vyd., ČSAV Praha, 1432 s.
Kupfer T. (1825): Preisschrift über genaue Messung der Winkel an Krystallen. Königl. Akademie der Wissensch. (Berlin).
Presl J. S. (1831): Popsánj hlatj tyčkowce (arragonit) w Čechách se nalezagjcjch.- Krok (Praha), 2, 113-117.
Zippe F. X. M. (1824): Beiträge zur Kenntnis des Böhmischen Mineralreichs.- Verh. d. ges. D. Vaterländ. Museums in Böhmen, 2. Heft, Prag.