Břidlicové doly v Jeseníkách
Navštívit takový důl patří beze sporu mezi vysoká rizika, ale také největší zážitky. Nám jej tehdy na přelomu tisíciletí dopřál jeskyňář, který se tu vyzná, protože ani dobré fotky nikdy nenahradí skutečný osobní zážitek. A to jsme si potvrdili i zde. Nekonečné štoly, propojené prostory velikostí několika spojených kinosálů, desítky metrů vysoké břidlicové plotny rovné jako břitva a končící v průzračně smaragdové vodě...
Nahlédněte dovnitř:
Haldy vytěžené horší břidlice se tu válí podél silnic.
Do jednoho dolu nás zavedl před mnoha lety jeskyňář.
Místo zvané Gilotina - nevíte, kdy se masa břidlice uvolní a setne vás :-)
Běžnému smrtelníku nepředstavitelné prostory a sály vytěžené v útrobách hor
Trochu se tu rozhlédneme, všude samá břidlice
Ve zdraví jsme došli k východu na svět :-)
Na jednom místě nás štola přivedla k podzemnímu jezeru - zatopené části dolu. Tehdejšími akumulátorovými baterkami jsme nemohli dosvítit konce tohoto umělého jezera. Stáli jsme na vyvíšeném okraji - jak jinak - vyskládaném z břidlicových desek, dívali jsme se do zelenkavé vody, a v tu chvíli nás to napadlo. Když zvedneme dva větší blok břidlice, rozhoupeme ho a shodíme z těch tří metrů do hladiny, musí to udělat pořádněj žbluňk. :-) :-)
A taky že jo! A předčilo to naše očekávání. Pád těžké břidlice do hladiny způsobil úplné zadunění, znásobené ozvěnou vlhké dlouhé a vysoké prostory! To nás úplně nadchlo, takže následovalo ještě několik pádů těžkých bloků nevyužité břidlice, abychom si ten zvukový zážitek hodně užili. Trochu jsme měli obavy, aby se tím akustickým tlakem neuvolnil nějaký volnější blok ze stropu a nesejmul nás, ale efekt "žblůňk" zvítězil nad strachem a nestalo se nic. Při dopadu těžké břidlice také došlo k mohutnému rozstřiku vody do okolí, ale ne takovému, aby nás to nahodilo.
Až nás bolely ruce, tak jsme toho nechali a vraceli se zážitkově uspokojení k východu. V té době jsem ještě kameny téměř nesbíral, ale ani tu krom břidlice nic jiného nebylo. Tak jsem si tehdy dovezl kousky břidlice a doma v plastové míse vystavěl nad vodním čerpadlem jeskyni, uvnitř svlažovanou gejzírem, nasvíceným žárovkou určenou pod vodu. Docela to bylo efektní a pohyblivá hladina z otvoru jeskyně házela prasátka na strop pokoje. Přidal jsem ještě ultrazvukové mlžítko, rozkládající chvěním membrány molekuly vody na suchou studenou páru, která se plazila kolem jeskyně a dolů z fontány a pár měsíců to bylo efektní, dokud voda nezasmrádla a na břidlici nevytvořila zelený povlak :-) A to jsem ji celkem vyměňoval, ale ono to chce mrtvou destilku bez živých chamradí a různých minerálů z potrubí.