Haldy u Stříbra
Haldy u Stříbra - u obce Sytno nás velice potěšily pestrým výskytem mnoha typů minerálů, se zbarvením často do purpurové červené až hnědé. Plošně se zde také válí veliká spousta rezavců s oxidy železa, jejichž křiklavé barvy přechází od sytě žluté přes oranžovou, a v případě čirejších krystalků počínaje citrínovým nádechem ledové žluté. Rezavce mám právě pro tu barevnost velmi rád, takže jsem se zde opravdu vyřádil spoustu hodin prohlížením i focením (opět jen na mobil, ale za lepších až sluníčkových světelných podmínek).
Lokalitu v oblasti Tachovska pěkně popisuje kniha Vlastimila Toegela - Drahokamy kolem nás. První zmínky o těžbě stříbra zde pochází z 12. století. V 15. století klesl výskyt stříbra natolik, že se pokračovalo těžbou s produkcí olova ke zhutnění stříbrných rud. Poslední etapa těžby skončila v roce 1975. V součastnosti je tu několik hald, porostlých stromy.
Námi navštívené dvě haldy jsou volně přístupné a neoplocené. To přidalo na radosti z volnosti pohybu a hledání zajímavých vzorků. Zdejší zrudnělé křemenné žíly mívají mocnost 50 cm až 3 metry, o délce přes dva kilometry. Revír je znám především nálezy velkých krystalů galenitu, kalcitu a křemene, narostlých do dutin. Z minerálů oxidační zóny jsou atraktivní nálezy krystalů cerusitu, anglesitu, pyromorfitu a miesitu. Nalézt zde lze také Barytokalcit (vzorky s bílým křemenem a sloupcovými krystaly s porostlými nažloutle matně lesklými prizmatickými krystaly barytokalcitu), Cerusit (našedlé a bílé matně lesklé krystaly), Minium (agregáty drobných krystalků cihlové barvy), Olovo (velmi vzácný výskyt, kuličky s matným leskem šedé barvy do 0,5 cm), Plattnerit (směsi oxidů olova a někdy galenitu s hnědavou barvou matného lesku) a řadu dalších příměsí a minerálů.
Velmi nás potěšil nález, který se podařil téměř na samém konci před odjetím: Zabalili jsme vzorky a nachystali do auta, když kamaráda ještě něco tahlo nahoru na haldu. Šel jsem tedy také, po svém, trochu jinou stranou. V horní části jsem procházel ke středu haldy, když jsem si povšiml něčeho lesklého na širším placáku, obaleném jakoby suchým světle šedo-zelenkavým jílem či nánosem. Že by hrotky větších krystalů?!! Ohnul jsem se, zvedl těžší placák téměř 30 x 20 cm a prohlížel celou plochu, posetou schovanými výstupky větších krystalů. Připomínalo mi to větší agregát světlých záhněd, typických pro Žďársko. Ukázal jsem to kamarádovi, ten však zíral jenom chvíli a začal se rychle rozhlížet, jestli také nenajde další kus. A našel! Ne tak široký plocháč, ale krystalickou hroudu tvaru větší silné pěsti s většími až 3 cm krystaly, rovněž převážně zanesenými hlinitým jílem. Spěchali jsme pro stříkací konvičku s vodou, vzorky tlakem vody zbavili většiny nánosů a s údivem prohlíželi nález, o jakém se asi nesnilo ani autorovi popisované knihy, pokud tedy takové nálezy nezatajil :-)
Fotil jsem jako o život, protože zdejší vzorky jsou prostě překrásné, zvláště rezavci na sluníčku, a tak se potěšte 65 z asi 190 fotografií:
Nejlepší bonus na konec: Nenápadně se tu válí tento placák, to ještě netuším, co se pod nánosem hlinitého jílu skrývá!!!
Kamarád už tuší a hned si našel opodál podobnou radost.
Můj nález po opláchnutí!
Detail... krásně záhnědovitý!
Kamarád je ale také nadšen svým nálezem...
Do této lokality se asi budeme velmi rádi vracet,
škoda, že je až 120 km za Prahou na západ...
Mít takové haldy v Brně, asi je celé překopu!