Mědník - granáty a sulfidy mědi
Jedno prosincové odpoledne, týden před vánoci, nám zbývala v Krušných horách ještě asi hodina světla a tak jsme stihli navštívit lokalitu s výskytem skarnů s granáty a sulfidy mědi.
Hora Mědník (Krušné hory) má výšku 910 metrů a okolí převyšuje o 50 metrů. To už samo o sobě napovídá něco o příjemnějších energiích. Podstatnou složkou je ale také vliv podloží, které zde obsahuje značné množství mědi, železa a tak malé procento stříbra. Jejich výskyt zde v 15. století přilákal z okolí horníky a v 16. století založili pod úpatím hory městečko Měděnec. Svahy Mědníku představují dodnes autentickou hornickou krajinu, formovanou těžbou rud po více než pět století. Mědník je v krušnohorském i evropském kontextu mimořádný obrovskou koncentrací historických dolů. Na malém prostoru zde bylo v provozu na sedmdesát štol a šachet, po kterých se dosud zachovala četná zavalená ústí, trychtýřovité propadliny a odvaly hlušiny. Jejich povrch jsme kontrolovali a občas nalezli výskyt zelenkavých krystalků mikroskopického povlaku mědi.
Když už se stmívalo, povšimli jsme si upraveného vstupu do zamřížované štoly. Historické podzemí Mědníku je v současnosti přístupné štolami Marie Pomocná a Země zaslíbená s velmi dobře zachovalými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor metodou sázení ohněm. Na stěnách jsme si povšimli nádherně zlatavého krystalizovaného povlaku viz foto níže, u kterého by děti jásaly, že objevily stěny ze zlata.
Zapátral jsem po bližších informacích a když bych to zkrátil:
V měděneckém skarnovém souvrství se vyskytuje magnetitové zrudnění a vzácněji rudní
mineralizace se sulfidy mědi, olova a zinku (Cu-Pb-Zn). Do r. 1994 se na ložisku Měděnec
dobývala magnetitová ruda k výrobě těžkých suspenzí pro praní uhlí a chalkopyritový koncentrát se
stříbrem. Hlubinným způsobem se dobývaly čočky magnetit-pyroxen-granátického skarnu, které
byly zejména na styku magnetitové rudy a nezrudněného skarnu obohaceny chalkopyritem.
Mocnost rudních čoček kolísala od několika metrů do desítek metrů. Největší mocnost zastižená
vrty byla 60 m. Více ->> zde.
A pár fotek z naší návštěvy Mědníku:
Zaparkovat a honem se tu rozhlídnout, než se setmí!
Kamarádi se začali hrbit nad stoupající cestou, když mi zazvonil telefon.
Mezi slovy klienta jsem zaslechl slova kamarádů, že se tu přímo na cestě vyskytuje granát.
Tak jsem se ohnul, abych neztrácel čas voláním s klientem a rozhlédl jsem se a
hned mi padl do oka první kousek s krystalizovaným granátem.
Podíval jsem se kousek vedle, a další, větší!
To už kluci zbystřili a začali se podivovat, že oni nic nenajdou, zatímco
já při hovoru mám hned takové dva pěkné kusy!
A vzápětí už jsem držel třetí! :-) To už naštěstí hovor skončil
a já se mohl konečně rozhlížet a sledovat zem naplno.
Kluci taky něco malého našli :-)
Vystoupali jsme výše a na odvalech nacházíme měděné povlaky,
zelenkavé sulfidy mědi a jiných kovů.
Neleželo jich tu moc, ale pár kousků ano.
Nádherná hra barev, takové zelenkavo modré vzorky držím poprvé.
Silný vítr a výška nutně přivede také k tomu, aby člověk zvednul hlavu a rozhlédl se po okolí.
Výhled do dálky z podstatné části kazí větrné elektrárny. Vidíme, že i Krušné hory jsou jimi osazeny a zatíženy.
A to není všechno.
Na zadní části horní kaple vidím vysílače mobilních operátorů.
Ihned nám skazí celkový vjem z Mědníku, když si uvědomíme, jak
škodlivý vysokofrekvenční elektrosmog se tu v okolí nachází.
Vím o tom dost, protože klientům kontroluji měřícími přístroji právě výskyt
a intenzitu této škodlivé zátěže z venkovních vysílačů nebo z domácnosti,
viz mé stránky ->> www.elektrosmog-zony.cz
Informační tabule pod kaplí prozrazuje něco o historii hory a těžby.
Nedaleko se nachází další cedulka, kterak zde postupně
vyhořely všechny tři horské boudy...
Ještě další pestrý vzorek sulfidů.
V jižní části hory si všímáme vstupu do štoly.
U vstupu se nachází informační tabulka, ale můj mobil už to při stmívání nezaostřil.
Vytáhneme baterky a trochu si tam posvítíme...
Nádherně zlatavé povlaky na stěnách!
Odhaduji to na pyrofylit, protože místy se tvoří
radiálně paprsčité agregáty, stébla rostoucí od středu do všech směrů při povrchu.
Už se setmělo a odjíždíme do Karlových Varů, zkontrolovat elektrosmog starším manželům v bytě.
Cesta je ale docela strašidelná, přes silnici jsou popadané stromy,
počasí tu muselo pěkně řádit!
Ještě mám radost na závěr - v tom domě měli ještě
původní starší výtah, a ty já mám moc rád :-) protože jezdí rychle,
a bez dlouhého rozmýšlení a zdržování. Odmala mne fascinovaly
releové rozvaděče tehdejších výtahů, protože relátka tam při jízdě
pěkně cvakají. Jako malého mne to fascinovalo, když jsem
jednou náhodou nahlédl do pootevřené strojovny,
a zájem o staré výtahy mi již zůstal jako jeden z více koníčků.
Vytvořil jsem o výtazích i celé stránky:
->> Kamilovy výtahy.
Kdo máte auto, zajeďme se po nějakých minerálech podívat...