Anatasy na Ovčárně skrýval sníh
Ovčárna v Jeseníkách, je známa mezi milovníky hor a lyžování. Méně pak mezi nadšenci a sběrateli minerálů i proto, že je to docela pro každého vzdálená lokalita a mnozí si anatasy raději snadněji koupí na burzách, než se pro ně trmácet až k Pradědu :))
Praděd je se svojí výškou 1.492 metrů pátou nejvyšší horou naší republiky a zároveň nejvyšší horou Moravy. Školáci si jeho výšku dobře pamatují ve spojení s Kryštofem Kolumbem :) Vrchol hory je tvořen málo odolnou muskoviticko-chloritickou rulou. Při hloubení základů původní rozhledny i nové televizní věže na Pradědu se v rulových puklinách našly krystaly vzácného nerostu anatasu - modré, medově žluté a čiré barvy. Vytěžená rula se převážela a vysypávala na protější Ovčárně, čímž vznikla rozměrná deponie. Dodnes by se mezi kamením ruly měl dát anatas najít (různé prameny jej uvádí až černého zbarvení), ale až roztaje sníh :) Jezdit na Ovčárnu kvůli anatasům je počátkem května ještě brzo.
Kamaráda, se kterým jezdíme sbírat minerály, napadlo, že by už mohl tající sníh a jeho voda pěkně omýt svah v Jeseníkách, kde jsou uváděny nálezy tmavých krystalků anatasu. Přímo pod boudou Ovčárna. Vyjeli jsme elektrobusem z parkoviště Hvězda u Karlovy studánky až na smyčku Ovčárna a zamířili pod tu správnou boudu, podle literatury. Už cestou k Ovčárně se začal objevovat sníh, ale co už, aspoň se podíváme...
Tak toto je přesně ten svah (deponie, úložiště materiálu ze stavby protějšího vysílače Praděd), kde se mají malé anatasy vyskytovat. Nemalé zbytky sněhu je však pro tentokrát ještě před námi skryly... Nevadí, je tu ÚŽASNÝ vzduch a velmi příjemné horské energie, tak si je užijeme a projdeme se, než pojede další autobus zpátky na naše parkoviště...
Deponie (umělý svah s uloženým materiálem), na níž se mají nacházet krystalky anatasu. My si však mohli tak prohlížet leda krystalky sněhu :-) Počátek května holt ještě bývá na Ovčárně sníh, už jsme zase chytřejší.
Měli jsme dnes po absolvování burzy minerálů v Tišnově štěstí i po zbytek dne na pěkné počasí a sluníčko a tak jsme se mohli i kochat pohledy na vzdálené vrcholky CHKO Jeseníky a asi 4km se kolem Ovčárny projít. Dvě hodiny na horách ve vysokých polohách prý tělu dodají energie za dva dny u moře, něco na tom bude! Ještě dnes ji cítím...
Kousek od Ovčárny, vedle Kurzovní chaty, se povaluje kamení... To by bylo divný, kdybychom tuto hromadu jen tak obešli bez povšimnutí :-) a tak se hned rozhlížíme, co se to tu všechno válí.
Na některých velkých kamenech byly i křemeny. Jak vidět i v popředí, zelenavě se barvící zkrystalizované dutinky poukazují na hojnějších výskyt chloritů i jiných sloučenin. Rezavé části zase způsobují oxidy železa. Na anatas ale máme zatím smůlu. Zapoměl jsem se nějak vlastně kamaráda zeptat, proč zrovna jet takovou dálku na malinké tmavé krystaly anatasu, ale bylo to skvělé i bez nálezů :-) Vysokohorský vzduch a lesy, to je prostě úžasné.
Nejsou nakonec i tady náznaky toho tmavého anatasu, v oblasti křemene? Nechám to na kamarádovi a pofotím okolí...
Už jsme odjížděli a za Malou Morávkou se na svazích pásly tyto bytosti... Ta v popředí před okamžikem vstala ze země. Když jsme projížděli silnicí u této louky, jen tak si ležela a byl to tak úžasný pohled, že kamarád zastavil, abych ji vyfotil. Už jak jsme otevřeli dveře, se ta bytost ale probrala a odkráčela od nás dál. Tak si běž... my jedem na další lokalitu!
Ještě cestou jedna panoramatická - líbilo se nám místní rozdělení políček remízkama a alejema stromořadí, je to mnohem hezčí, než nekonečné holé plochy polí a pro krajinu velmi důležitý prvek. Je tu nádherně...
Na pozadí ještě zasněžené vrcholky Pradědu - teď koukám, že se okraj vrcholků při zmenšování nějak rozpixelovatěl, už to tak nechám.
Hezčí originály třeba osobně :)
Obšlehnuto z Wiki:
Anatas - oxid titaničitý
Anatas (Haüy, 1799), chemický vzorec TiO2 (oxid titaničitý), je čtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou: rutil a brookit. Název pochází z řeckého ánátasis – protažení, neboť jeho krystaly jsou více protažené, než tomu bývá u jiných čtverečných nerostů. Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.
Krystaly: ve tvaru ostrých dipyramid, vzácně sloupečkovité nebo tabulkovité. Pseudomorfózy. Dvojčatí vzácně.
Barva: (tmavo)modrá, žlutá, červená, hnědá až černá, vzácně téměř bezbarvý. Lesk diamantový, mastný, polokovový, průhlednost: prosvítá až neprůhledný, vryp bílý.
Literatura:
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0
A jiné.