Olivíny ze Smrčí
Fotogenický starý lom u Železného Brodu, ještě se zbytky únorového poprašku sněhu a ledovým větrem v zádech
(Šotek se při tvorbě stránky a umísťování odkazů všude do všech meny vloudil mojí neopatrností, a tak mnohde najdete link "Olivíny ze Srnčí" místo ze Smrčí :)) A zatím to na všech asi 60 meny opravovat nebudu (bohužel zde nemám společné meny řízené z jednoho místa), ale až někdy budu celé menu všude nějak zásadněji měnit... Omlouvám se za dezinformace a bludy, občas nějaké věci neuhlídám, raději se spoléhejte na weby sběratelů, kteří na to mají pořádně čas a nemají na webech takové chyby, já mám málo času a koníčků mnohem více, hlavně teď jeskyňařím a na kamínky skoro nezbývá čas, tak se omlouvám za případné zmatky, rozhodně se nespoléhejte na informace jen z mého webu a vše si ještě ověřte u více zdrojů!) ;)
Známá lokalita Smrčí (Podmokly) u Železného Brodu nás přitahovala již delší dobu. Čas pro naši návštěvu některých lokalit zraje a teprve až vycítíme správnou konstelaci a "pustí nás to", tak tam fyzicky jedeme. Spoléháme především na dobrý instinkt kamaráda, protože v praxi se velice osvědčil. Ikdyž, konkrétně u této rozsáhlé lokality, by se mohlo zdát, že můžete přijít "kdykoliv" a neodejdete s prázdnou. Nemusíte se zde bát, že žádný olivín nenajdete. Náš známý mineralog má pravdu, že ty olivíny se zde doslova válí všude. Není však snadné, najít nepoškozené, čistější a větší krystaly, a nejlépe na vhodně velikém čediči. Ten se totiž velmi špatně štípe, ani větší palice jej nezdolá, a tak jsme mnohé veliké a hlavně přetěžké kusy s někdy i 15 cm velikými oky olivínu ponechali na místě pro potěšení druhých a kamarád se pak zaměřil opačně - na nejmenší samotné, ale kvalitnější odlouplé krystalky, kterých si v jednom místě povšiml.
Rozlehlé lomy Smrčí náleží vulkanickému komplexu Kozákova z období miocénu - pliocénu (4-6 milionů let stáří). Vulkanická činnost a příhodné složení kdysi napomohlo při bublání a explozích sopečného popela ke krystalizaci a vyplňování bezpočtu bublin sladce brčálově zelenkavými krystalky olivínu.
Už je tomu dávno, když jsem se několik olivínků snažil nasbírat na vulkanické pláži ostrova Lanzarote, kde turisté větší úlomky dávno vysbírali. O to větší radost přináší česká lokalita s tak hojným výskytem tohoto překrásného minerálu, jehož nádhera vynikne hlavně pod silnou lupou a světlem.
Pojďte se na krásné místo a pár nálezů prostřednictvím mých fotografií z mobilu podívat!
Starší lom - ještě polozamrzlé jezírko s čedičovými varhany!
Nálezy "z mechu a kapradí" lomových stěn
Kamkoli se rozhlédnete, samé olivínky...
Bezpočet dutinek a bublin v čediči, vyplněných olivínem
Místy je to na holinky, nebo to stačí obejít :-)
Kdo je skromný, najde si tu mnoho potěšení i mezi staršími z-oxidovanými olivíny.
Kdo chce lepší, musí do vedlejšího dosud činného lomu...
Olivíny jsou zde o řád jasnější, svěže zelenější
Velikostně již rozdrcené na připravených haldách kamení různé zrnitosti
Varhanovitá struktura čedičů je k vidění i zde
Tvary dutin a olivínových výplní, jaké vás jen napadnou
Zdá se, že i místní krtci hledají olivíny, nebo si zahrabávají ty nejlepší?
Úžasné oči, ale na zbytečně velkém čediči
Lepší kapesní kousek s krystalky až trávově temně zelenými
Jak ještě popisovat tu samou krásu...
Některé pestřejší vzorky
A některé jasnější a příjemnější, až skřítkovské...
A na závěr hledání ve zdejších lomech - úžasný bonus:
Povšiml jsem si této hroudy, poseté olivíny ze všech stran!
Pár vzorků po opláchnutí - většina potěší blízké dušičky.
Odborná literatura popisuje porfyrickou strukturu zdejších bazických hornin s vyrostlicemi olivínu a pyroxenu, přičemž základní hmotu tvoří pyroxen – augit, plagioklas labradoritového složení, olivín, nefelín, magnetit a sklovitá fáze. Vyrostlice olivínu byly identifikovány ve dvou generacích. První tvoří magmaticky korodovaná zrna, často polámaná s obsahem 90 % forsteritové složky. Koroze či oxidace je pozorovatelná hlavně u mnohem déle odhalených vzorků v menším lomu, kde se již mnoho let netěží. Krystalky převážně přešly do žlutavo béžových zabarvení neprůhledné podoby a zvýšené drolivosti.
Čerstvější a jasněji zelenkavé vzorky se nachází v rozsáhlejším činném lomu, kam lze vstupovat pouze na povolení - dosud se zde těží. Druhou generaci tvoří automorfní zrna s obsahem forsteritové složky až o 15% vyšším oproti první generaci. Pyroxen augitového složení tvoří menší vyrostlice, někdy je lemován jemně zrnitým agregátem klinopyroxenu, takových vzorků jsme si však povšimli minimálně.
Lze doporučit např. tyto zdroje:
Fediuk F. (1971): Ultramafity krkonošsko-jizerské oblasti. – Acta Univ. Carol., Geologica, 4, 319-343. Praha.
Řeháček J. L. (1991): Petrologie a vulkanologie Kozákova. – Věstník ÚÚG, 66, 5, 295-300. Praha.
Beneš K., Čech V., Havlena V., Holub V., Klein V., Kopecký L., Řezáč B., Sattran V., Soukup J., Svoboda J., Tásler R., Vodička J. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000, M – 33 – XVI, Hradec Králové. – ÚÚG v Academii, 204 stran. Praha.
Shrbený O. (1986): Chemistry of Tertiary alkaline volcanic rocks in the crystalline area NE of the Lužice Fault in northern Bohemia. – Čas. Mineral. Geol., 31, 1, 27-42. Praha.