Stránská skála u Brna
(Doplněno v únoru 2015 o další fotky.)
Brněnská Stránská skála je moje velice oblíbená lokalita - spíše z hlediska zdejších podzemních prostor, které jsem s dědečkem prolézal stále dokola nadšeně už jako malý. Znova a znova jsem jej otravoval každý víkend, že vezmem svíčky, baterku a půjdeme do krytů... Do Stránské skály byly totiž kolem roku 1940 raženy systémy štol, jednak pro ukrytí před nálety a také pro skrytou podzemní výrobu, kam by se tehdejší vedlejší továrna Ostmarka přesunula. V zápětí, za pár měsíců, kdy už bylo vyraženo přes kilometr štol, padlo rozhodnutí, výrobu přesunout ještě bezpečněji do Křtinského údolí, několik kilometrů nad Brno. Prázdné štoly zde zůstaly a v jedné části byl snad kolem roku 1970 vybetonován velký protiatomový úkryt pro představitele továrny Zetor, se vším náležitým vybavením, vodou, elektřinou, klimatizací. Velký kryt je zahlídaný čidlama a pod správou Zetoru dodnes, zatím co ostatní štoly (tři systémy se svými vchody) jsou přístupné normálně.
V horním krytu, půdorysného tvaru osmičky, se nacházely žíly medového kalcitu. Protože tu však má přístup kdokoli, většina krystalů, které šly vylámat, jsou dávno pryč. Nějaké medové kalcity jsem našel i na venkovní straně skály nad jedním bočním vchodem, bylo jich tam relativně více, ale nechtěl jsem (a ani bych neměl) je lámat od skály, protože je zde všude vyhlášena Chráněná krajinná oblast. Několik malých kusů bylo ulomeno v trávě, tak jsem si kdysi nějaké odnesl. K jantarovému zbarvení medu měly hodně daleko, ale potěšily mne, ta jejich struktura mne něčím taky přitahuje, škoda, že jsou tak křehké. V létě 2013 jsem však posmutněl, když jsem na tom místě viděl, že to někdo jiný ze skalního okraje převisu hrubě vylámal. Stránská je krásná, ale mívá své osazenstvo, v týdnu zde tráví "za školou" malí cigáni a dělají nepořádek ve štolách, honí se, zapalují staré hadry a jiné věci, jak jsme poslední roky několikrát zažili, a večer a vnoci se tu schází zase jiná individua na různé dýchánky. A naopak, existují nadšenci, jedna brněnská skupina, která tu vícekrát za rok vysbírá všechny pet-lahve a venkovní nepořádek a mám pocit, že i to nejhorší a největší z podzemních štol. Kéž se daří všem dobrým duším!
Stránská skála je asi nejkrásnější na podzim, kdy je fantasticky zbarvená!
Znova to fotím každ rok a nemůžu se nikdy nabažit.
To se snad člověku neokouká, tolik barev...
Pro mne je ale srdeční záležitost i ta Stránská skála samotná.
Ve štole horního protileteckého krytu je stěna s medovými kalcity
(označeno červeně)
Někdo tu už kus stěny ulámal před lety.
Medové kalcity tu mají až hnědavý nádech.
Místy jsou i větší, ale ne moc.
Ještě jeden pohled, kde všude krystaly jsou.
Krystaly medových kalcitů se nacházely i venku nad obezděným sacím otvorem
tohoto krytu, ale na podzim 2013 jsem si už všiml, že okraj skály,
červeně vyznačené místo, je ulomený a dokonce
plno malých úlomků se tu válí po zemi, ach jo! To je i na velkou pokutu, všude je zde totiž CHKO.
Například takovýto úlomek.
A ještě tento s milimetrovými jehličkovými srostlicemi.
Když jsem se lépe rozhlédl kolem a pod křoví,
objevil jsem ještě větší kus!
Detail těchto krystalů...
A ještě tento!
Detail květově uspořádaných rystalků...
Podzemím Stránské skály jsem svého času prováděl i plno přátel a zájemců, občas se tu dějí paranormální aktivity,
na které reagují i Gaussmetry - měřidla na magnetické pole!
Chcete i vy? Dokud je podzemí přístupné... Prohlídka tří podzemních systémů je s mým podrobným výkladem tak na 3 hodiny.
Už roky se uvažuje o jeho uzavření, i kvůli vandalům a nežádoucím nočním akcím v podzemí.
Nebo místo podzemí můžeme zůstat na povrchu a vnímat energie některých silových míst.
Letos jsme viděli ze Stránské i duhu! Směrem vlevo je pak silové místo po Keltském obřadišti
- západně pod triangulačním bodem v místě u prohlubně.
Jeden z mála medových kalcitů - musely jich tu být mraky.
A ještě jistě jsou, někde chráněné v útrobách vápencové skály...
Na póli nad Stránskou skalou se nám však letos podařil jiný objev...
Označené části se podobají chalcedonu nebo jaspisu...
Ještě další památeční vyčištěný kousek...
Stránská skála má své kouzlo v každé roční období. Na jaře tu postupně rozkvétají různé luční květinky, i koniklece a stále něco až do léta, a podzimní fantasticky zabarvené listí zdejších mnoha stromů pak vystřídá zima s nádhernou námrazou a krystalky na všech křovích. Někdy vytvoří v podzemních štolách prosakující voda tlusté krápníky. Rád se na to vše chodím opakovaně dívat, protože bydlím ve vedlejším sídlišti - na dohled...
Doplnil jsem v únoru 2015 ještě další fotky, jednak ukázku starších nálezů a také jsem si povšimnul, že se v lokalitě snad vyskytuje i achát?
Byl prosincový ledový vítr a tak jsme se schovali při procházce po Stránské skále v horní části vedle kryté vodárenské nádrže.
Když jsem se pozorněji zadíval na skalní povrch, uvědomil jsem si, že v některých částech snad pozoruji šedavě až černě zbarvený achát?
Mineralogii ani geologii jsem nestudoval, tak nechci druhé mást, jsem jen nadšenec. Ale na achát to skutečně vypadá...
Pokud zde acháty nejsou, tak mne prosím upozorněte :-)
Toto místo má své kouzlo, nejen kvůli závětří.
Takovéto citronové až jantarově zabarvené kalcity Stránská skála obsahuje! I dřívější sběry to potvrdily, známější jsou třeba ze sbírky P.Černého z let 1960 - 1970.
Pro jejich až medové zabarvení mám velikou slabost. Hlavně na sluníčku jsou prostě fantastické... a hřejí u srdíčka.
Častěji se na Stránské vyskytují béžové až hnědavé odstíny kalcitů. Takto vypadá přeříznutý a vyleštěný vzorek.
A toto je rovněž starší nález, tentokrát zkamenělá Theocosmilia. Zkameněliny a fosilie mě nikdy nebraly, raději mám ty krystaly, ale toto je zajímavý vzorek :-) a prodejce jej měl doslova za pár kaček, tak proč jej nemít, když mám ke Stránské už odmala velký vztah.
Možná se v hlubších útrobách skrývají ještě i takovéto větší poklady...
Lokalita je chráněná = kopat se tu nesmí, nezbývá než se rozhlížet po úlomcích.
Květen 2015 - přidal jsem foto koupených vzorků získaných ze sběru v období 2. světové války:
Velké krystaly zabarvení tmavého medu bez náznaků paprskovitého uspořádání
Druhá strana - krystaly jsou více viditelně uspořádány paprskovitě
Jemnější povrchová centimetrová vrstva až kávově zabarvených sloupečků krystalů
Žíhání - vrstvy usazované původně na mořském dně a druhotně vzniklé krystaly
Kombinace paprskovitých i neuspořádaných krystalů
A zde zase převládají sloupečky krystalů, to vše od sběratele, staré vzorky z války.
Tento vzorek už znáte, toto je jiný úhel záběru.
Ještě jiný úhel záběru.
A další kus získaný ze sbírky P. Černého.
Máte ještě někdo staré medové kalcity ze Stránské? Mohu se aspoň podívat?